Recenze: Annabelle 2: Zrození zla (Annabelle: Creation)

Děsivá panenka Annabelle opět řádí, tentokrát mnohem lépe než posledně.

První díl Annabelle byl pro mě skutečné hororové zklamání. Po výborném V zajetí démonů přišel vyčpělý laciný spin-off, který díky nové hororové značce měl solidní tržby, ale kvalitativně to byla béčková hororová bída, která nedokázala těžit napětí, oplývala odbytým scénářem a špatnými hereckými výkony. Tudíž po oznámení druhého dílu, který je zároveň jeho prequelem, jsem zrovna nadšením nehýřil.

Annabelle 2 mě začala zajímat až poté, co jsem zjistil, že za režijní seslí usedl David F. Sandberg, jehož Zhasni a zemřeš byla velmi zdařilá duchařina. Moje navnadění ještě podpořily nadšené zámořské reakce a já teď můžu s klidnou duší říct, že Annabelle 2 je skutečně solidním hororem, který sérii V zajetí démonů rozhodně nedělá ostudu.

Za tak kvalitní strašení zde podle mě může dobrý čuch producenta a kreativního otce tohoto hororového universa Jamese Wana, který produkoval již loňské Zhasni a zemřeš a právě díky tomu Annabelle 2 natočil právě rozjetý režisér David F. Sandberg. Ten již svými hororovými kraťasy či celovečerním debutem Lights Out ukázal širokému publiku, jak moc má hororové řemeslo v malíku a v druhé Annabelle ještě přitvrzuje.

Odkud jen s chválou po řemeslné stránce začít. D.F. Sandberg bez problému buduje napětí a první hodinku zdánlivě pomalu, ale o to intenzivněji dávkuje hororovou atmosféru, s umem využívá mrazivých a vcelku přirozených lekaček a rozehrává děsuplnou hru s panenkou Annabelle, která konečně má dostatek prostoru na to, aby nebyla její přítomnost pouze na efekt, ale jako skutečně děsivý nástroj, který má ve filmu své místo. Dobová výprava 60. let se taktéž povedla na jedničku. Ať už mluvíme o exteriérech, dobovém interiéru velkého sídla či kostýmech, vše zde výborně zapadá do celkové atmosféry filmu. Tvůrci skvěle využívají i dobových hraček jako na příklad natahovací pistole s míčkem místo náboje, jehož hororový účinek je srovnatelný s dětským náklaďákem ze V zajetí démonů 2.

D.F. Sandberg zkrátka dokázal natočit Annabelle stylem jakým by jí dle mého názoru natočil sám James Wan a neznalí diváci by si klidně mohli myslet, že je to další horor od Wana. Annabelle 2 se od série odlišuje zejména zdařilými kamerovými náhledy, různými přelety z budov dolů na nohy postav, využívání pražícího slunce a nažloutlých filtrů ve scénách za denního světla či jiným způsobem nasnímanými odrazy v zrcadlech. Hudební doprovod, i když je postačující, tak se až příliš podobá zajeté sérii a bohužel skladatel Benjamin Wallfish nepřichází s ničím novým, jeho předešlá práce na Zhasni a zemřeš byla přeci jenom originálnější.

Hlavní vadou na kráse a problémem díky kterému se z druhé Annabelle nezrodil hororový snímek roku je vele průměrný scénář, který nabaluje jedno hororové klišé na druhé, postavy jsou díky němu extrémně ploché a nezajímavé a některé vedlejší postavy mladistvých děvčat i velmi otravné. Dalším problémem je velká změna tempa, kdy ze skvělého budování atmosféry a přidávání více a více hrůzostrašných scén se film utrhne ze řetězu, avšak se nezvrtne dle očekávání v brutální vyvražďovačku, ale do typicky hollywoodského hororového završení, které posledních 20 minut filmu až příliš slábne a i když se neustále něco děje, tak už finále není tak zajímavé a strašidelně jako předešlé dvě třetiny snímku. Možná to má co dočinění s tím, že ve filmu nakonec přežije mnohem více postav, než by divák čekal, či tím, že po kompletním odhalení zjevu démona některé lekací scény vyznívají lehce komicky.

Tento problém nastává u spousty hororových děl a je dle mého velká škoda, že po nepovedené Annabelle 1 se producenti v čele s J. Wanem nerozhodli obměnit rutinního scénáristu Garyho Daubermana, který očividně nemá na to napsat překvapivý a originálně pojatý příběh.

Podstatné množství scénáristického balastu zahraňuje, jak po všech stránkách vytříbená řemeslná složka, tak solidní herecké výkony převážně méně známých herců. Hlavní slovo zde mají dvě mladé hrdinky v podání Talithy Bateman a Lulu Wilson. Jedenáctiletá Lulu Wilson své herecké umění předvedla již v povedeném hororu Ouija: Zrození zla a tady skvěle sekunduje (pro mě) neznámé Talithě Bateman, která si většinu scén krade pro sebe. Děvčatům bravurně sekundují zkušenější herci ve vedlejších rolí, z nichž nejvíce zaujme Stephanie Sigman v roli starostlivé jeptišky či otec zdrcený hroznou ztrátou Anthony LaPaglia. Avšak u většiny hereckých výkonů zamrzí laciný scénář, který hercům zdárně podkopává jinak solidní výkony.

I přes děravý předvídatelný scénář je Annabelle 2: Zrození zla zdařilý dobový horor, který správným směrem rozšiřuje hororový vesmír Jamese Wana a letmým odkazem navnazuje na nadcházející spin-off The Nun. Vážně jsem nečekal, že po prvním směšném dílu Annabelle budu s očekáváním vyhlížet třetí díl, který jisto jistě přijde (výtečné tržby tomu nahrávají do karet).

Annabelle 2: Zrození zla
Annabelle: Creation
USA, 2017, 109 min

Režie: David F. Sandberg
Scénář: Gary Dauberman
Kamera: Maxime Alexandre
Hudba: Benjamin Wallfisch
Hrají: Stephanie Sigman, Miranda Otto, Lulu Wilson, Anthony LaPaglia, Talitha Bateman, Alicia Vela-Bailey, Kerry O’Malley, Philippa Coulthard, Joseph Bishara, Adam Bartley, Samara Lee, Brian Howe, Grace Fulton, Brad Greenquist, Lotta Losten
Producenti: James Wan, Peter Safran
Střih: Michel Aller
Scénografie: Jennifer Spence
Kostýmy: Leah Butler

Líbí se vám tento článek? Přidejte si Filmového guru na Facebooku a nenechte si ujít další novinky ze světa filmu.