Ikarie XB 1 (Icarus XB 1)

Geniální československé sci-fi, které se stalo inspirací pro všechna ta vesmírná dobrodružství, se dočkalo své digitální zrestaurované podoby a obnovené premiéry.

Před třiapadesáti lety, přesněji 26. července 1963, měl film Ikarie XB 1 svou premiéru. Okamžitě se stal jedním z nejznámějších československých sci-fi děl.

Režisér a spoluautor scénáře Jindřich Polák se společně se scénáristou Pavlem Juráčkem inspirovali u románu K Mrakům Magellanovým polského spisovatele Stanislawa Lema. Pracovní názvy scénáře byly Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června. Nutno říct, že příběh je překvapivě dramatický a nabízí nejednu inspiraci všem dalším slavným sci-fi filmům od Vetřelce, přes 2001: Vesmírná odysea až po Sunshine.

Není ani proto divu, že film byl letos vybrán jako první zástupce české kinematografie do sekce Classics mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes. V sekci Cannes Classics jsou od roku 2004 promítány snímky velkých tvůrců světové kinematografie.

Čtyřiceti členná posádka lodi Ikarie XB 1 se v roce 2163 vydává jako první na prozkoumání k planetám Alfa Centauri. Po prvních čtyřech měsících ve vesmíru se posádka dočká narozeninového večírku, při kterém ale dojde k nečekanému poplachu. Záhadné vesmírně těleso brání lodi v další cestě…

Film vyniká propracovanou psychologií postav, které se nacházejí tisíce kilometrů od země, v uzavřeném prostoru, pod tlakem nečekaných událostí. Postavy jako velitel Abajev (Zdeněk Štěpánek), jeho zástupce MacDonald (Radovan Lukavský) nebo socioložka Kirová (Dana Medřická) dokonale vystihují aktuální pocity posádky, která se blíží k nejasnému cíli.

Film umí i pobavit. To když posádka při narozeninovém večírku tančí speciální tanec „kosmický twist“ nebo řeší každodenní strasti vesmíru – jak potěšit ženu květinou, když ve vesmíru žádné nerostou a další. Nechybí ani první prototyp robota.

Unikátní a nadčasová výprava filmu a dekorace Jana Zázvorky, geniální hudba Zdeňka Lišky a neobyčejně používané záběry kamery Jana Kališe dodávají filmu jedinečnou atmosféru, kterou podtrhává natočení na černobílý film.

Přesto, že je film půl století starý, na své unikátnosti nic neztratil, naopak. Všechny výpravy do vesmíru vám po zhlédnutí Ikarie XB 1 přijdou tak neoriginální. A nezbývá než dodat, že je velká škoda, že v naší kinematografii nevznikají podobné originální sci-fi filmy.

P. S. 1: V USA byla Ikarie XB 1 vysílána pod názvem Voyage to the End of the Universe. Film byl zkrácený o 26 minut a do jeho závěru byl přidán záběr na Sochu Svobody. I celý děj filmu byl poněkud jiný. Hlavní hrdinové byli mimozemšťani a na závěr příběhu objevili planetu Země.

P. S. 2: Film získal Zlatou kosmickou loď na italském Mezinárodním filmovém vědeckofantastickém festivalu v Terstu v roce 1963.

Ikarie XB 1
(Icarus XB 1)
Československo, 1963, 88 min

Obnovená premiéra: 16. června 2016

Režie: Jindřich Polák
Pomocná režie: Hynek Bočan
Předloha: Stanisław Lem (kniha)
Scénář: Pavel Juráček, Jindřich Polák
Kamera: Jan Kališ
Hudba: Zdeněk Liška
Hrají: Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš, Marcela Martínková, Martin Ťapák, Rudolf Deyl ml., Irena Kačírková, Jozef Adamovič, Růžena Urbanová, Jaroslav Rozsíval, Zdenka Borovičková, Eva Cedlová, Václav Irmanov, Vladimír Navrátil, Ladislav Mrkvička, Hana Pražanová, Miroslav Abrahám, Jiří Cejnek, Jan Cmíral st., Karel Duba, Věra Křesadlová, Olga Navrátilová, Renáta Pospíšilová, Olga Schoberová, Vladimír Štúr, Marcela Trsková, Gustav Voborník, Naděžda Blažíčková, Věra Burešová, František Halmazňa, Bohumil Klika, Alena Martinovská, Zdeněk Jelínek, Jan Stanislav Kolár, Marie Popelková, Bohumil Bezouška
Střih: Josef Dobřichovský
Zvuk: Jaromír Svoboda
Scénografie: Jan Zázvorka
Masky: Rudolf Hammer, Karel Holek, František Klema