Recenze: Dunkerk (Dunkirk)

Christopher Nolan je jediný současný režisér, který ať natočí, co natočí, vždy na něj do kina půjde masa diváků. Nejinak je tomu u novinky Dunkerk.

Po trilogii Temný rytíř, snové vizuální podívané Počátek a napínavé sci-fi Interstellar je tu Nolan, jakého neznáme. Na plátně kin rozehrává příběh inspirovaný skutečnou událostí o záchraně 400 tisíc francouzských, britských a belgických vojáků na přelomu května a června v roce 1940 obklíčených německým nepřítelem.

Vychvalovat režiséra Christophera Nolana by bylo hodně jednoduché. Na cokoli sáhne, to se mu podaří (dobře, výjimka se najde a to Insomnie). Ať se chopí jakéhokoli námětu, vždy si můžeme být jisti kvalitní filmařinou. Nejinak je tomu i u Dunkerku, který je mistrovským kouskem a minimálně po technické stránce nebude mít letos žádného jiného přemožitele.

Nemasové téma záchrany obklíčených spojeneckých vojáků na pobřeží severofrancouzského města Dunkerk Nolan dělí do tří částí (1. molo, 2. moře, 3. vzduch) a dost chytře si pohrává, v jeho filmech, s oblíbenou časovou smyčkou, která jednotlivé části ukazuje v jiné chvíli (první dějové linie se odehrává týden, druhá den a třetí jednu hodinu), ale směřující k společnému finálnímu vyvrcholení. Zorientujete se poměrně rychle, a v některých chvílích vám nastane hned několik otázek. Např. kdo je pilot Farrier (Tom Hardy) a v jakém může být příbuzenském vztahu s některou z dalších postav?

IMAXový formát na 70 mm filmovém pásu je nepopsatelný zážitek (tak trochu jednoduše řečeno něco jako promítání filmu v obřím formátu fotek z Instagramu), který přináší filmu plusové body. Toho si je Nolan bezpochyby vědom a těží z něho maximum. Od samého začátku, kdy se hlavní postava první dějové linie vynoří v ulicích Dunkerku a kolem ní sviští nespočet kulek, se na obřím plátně odehrává dramatický příběh, kterému pomáhají prostřihy na celky v podobě vojáků v řadách čekajících na písečných pláží, zklidněné prázdné nebe se střílejícími stíhačkami nebo pusté moře s civilní záchranou lodí. Atmosféře pomáhají skutečné lodě a stíhačky a tím pádem i minimálně použitá digitální animace.

Hudba, kterou si můžete poslechnout na videích níže, je něco, čemu Nolan věnuje patřičnou pozornost v každém svém filmu. Mistrovský Hans Zimmer geniálně pracuje s nejrůznějšími masivními zvuky, které nejvíce připomínají tikání a bušení. Ve skladbě Home ale sází na klasické dlouhé znivé tóny, které vyvolávají to správné emocionální naladění. V soundtracku (ve skladbách Variation 15 a End Titles máte možnost slyšet i Variace na vlastní téma Enigma anglického hudebního skladatele Edwara Elgara).

Výrazně rychlému vyprávění pomáhá rychle nastartovaný začátek a dostačující stopáž 107 minut. V příběhu si režisér zároveň vystačí s minimem slov. O to důležitější roli ztvárňují herci.

Obsazení je bezproblémové a i když během filmu nemáte šanci s postavami navázat hlubší vztah, minimálně u neznámého Fionna Whiteheada a profláklého Toma Hardyho získáte dojem, že to jsou skuteční hrdinové, které každá válka potřebuje pro záchranu světa. Nechybí ani účast zpěváka Harryho Stylese ze skupiny One Direction pro něhož je to první filmová zkušenost.

A v celém filmu je řada neokoukaných mladých tvářích. Nolan se snažil dodržet historických fakt, kdy u Dunkerku čekalo na záchranu spousty mladých vojáků. Velké uznání si zaslouží i postavy pana Dawsona (Mark Rylance) a jeho syna Petera (Tom Glynn-Carney) – dobrovolní civilisté, kteří se svou lodí vyplouvají za uvězněnými vojáky. Statečnost těchto lidí v roce 1940 je nepopsatelná.

Strach a úzkost, jsou emoce, které ve vás vyvolá tak sebejistě málokterý film. Solidní nervy drásající podívaná jenž vás od samého začátku vtáhne do děje a pustí až na konci, kdy s oněmělým (někdy doslova kvůli hlasitému zvukovému a hudebnímu doprovodu) úžasem sledujete, jak probíhá záchrana tisíců lidských životů.

Režisér a scenárista Christopher Nolan znovu dokázal, že je mistrem svého řemesla a v týmu lidí, kteří s ním natáčejí, vysílá do světa jeden filmový zázrak za druhým. Co bude tím dalším? Nechme se překvapit.

P. S. Viděno v kině IMAX. Sem tam působily rušivě jakési čmouhy a dost se v obraze ztrácely podivně malé titulky.

Dunkerk
Dunkirk
USA / Velká Británie / Francie / Nizozemsko, 2017, 107 min

Režie: Christopher Nolan
Scénář: Christopher Nolan
Kamera: Hoyte Van Hoytema
Hudba: Hans Zimmer
Hrají: Tom Hardy, Cillian Murphy, Kenneth Branagh, Mark Rylance, Harry Styles, Aneurin Barnard, Jack Lowden, Fionn Whitehead, Will Attenborough, James D’Arcy, Brian Vernel, Barry Keoghan, Elliott Tittensor, Charley Palmer Rothwell, Adam Long, Bobby Lockwood, Damien Bonnard, Jochum ten Haaf, Tom Glynn-Carney
Producenti: Christopher Nolan, Emma Thomas
Střih: Lee Smith
Scénografie: Nathan Crowley
Kostýmy: Jeffrey Kurland

Líbí se vám tento článek? Přidejte si Filmového guru na Facebooku a nenechte si ujít další novinky ze světa filmu.

2 komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge